Qing Empress KK: Čtyři měsíce

4.11.2014

Koně

Výchova Qing nebyla snadná, vzhledem k tomu, že skutečně podědila většinu matčiny nedůvěřivé a i na poměry koní extrémně senzitivní a přehnaně opatrné povahy. Na hříbě tohoto mládí sice velmi netypicky vůbec nezlobila, nedělala problémy, ale bohužel ani pokroky a ve věku, kdy ostatní hříbata už dávno rutinně zvládala veškeré běžné úkony na úrovni dospělých koní, se stále ještě kontaktům s člověkem pokud možno vyhýbala (a to přesto, že základní seznámení v prvních dvou týdnech života proběhlo bezproblémově).

Protože se ale jinak chovala velmi rozumně a ono „vyhýbání se“ nemělo formu paniky, ale spíše záměrné obezřetnosti, netlačil jsem na ni, dal jí určitý čas a pouze udržoval toto dosavadní, křehce neutrální, spojení.

Vbrzku se ukázalo, že přesně tohle klisnička potřebovala. Ve věku tří a půl měsíců se prakticky ze dne na den situace zcela obrátila a Qing začala sama od sebe vyhledávat kontakt s člověkem – a to stejně usilovně, s jakým úsilím se doposud kontaktům vyhýbala.

Během následujících čtrnácti dnů pak snadno a s maximální chutí dohnala vše, co bylo zameškáno, neboť veškerou její senzitivnost už bylo možné plně nasměrovat žádoucím směrem: k získaní dobrých výchovných základů. Díky tomu o ní mohu ve čtyřech měsících prohlásit, že je nakonec zdaleka nejlépe spolupracujícím a učícím se hříbětem, jaké jsem kdy v životě viděl – až takový obrat to byl. A protože míra její fyzické talentovanosti odpovídá vysokému standardu matky, můžeme se těšit na dalšího elitního sportovce.

Tento naprosto reálný a skutečný příklad názorně ukazuje, že u koní opravdu nelze pracovat podle žádného „mustru“ nebo papírového postupu, nýbrž je vždy nutné myslet, vnímat a pracovat podle konkretních situací a skutečností ; jistěže bylo možné hříbě mnohem dříve zlomit a přinutit ho naučit se požadované věci v daném věku (zcela zbytečně ovšem, reálně by to nic praktického nepřineslo), avšak výsledkem by byl 100% zlomený, psychicky narušený kůň, navíc ve věku, z něhož si tyto zkušenosti ponese po celý zbytek života. Naopak správně zvolený přístup umožnil konkrétnímu mladému koníkovi, aby ty jeho vlastnosti, které chceme v budoucnu využívat a rozvíjet v náš i jeho prospěch, nenásilně převážily nad vlastnostmi, které budeme chtít utlumovat, a které zpočátku, vzhledem k zděděným povahovým rysům, vše ostatní delší dobu limitovaly.